|
|
Porovnávací studie bezobilných komplexních krmných směsí (KKS) pro morčata
POSTLOVÁ, Štěpánka
Cílem této bakalářské práce bylo porovnání komerčně prodávaných bezobilných komplexních krmných směsí (KKS) pro morčata. Zejména porovnání technologie výroby, obsahu živin a cen nabízených krmiv. Dohromady bylo porovnáváno 10 bezobilných KKS a výsledky byly diskutovány s literaturou. Sledován byl zejména způsob výroby krmiv a obsah hlavních živin potřebných pro morče. Jako doplněk bylo přidáno srovnání průměrných cen krmiv za jeden kilogram. Na základě hodnot krmiv, sumarizovaných v tabulkách, byly vytvořeny příslušné grafy. Z těchto dat byl závěrem sestaven pomyslný žebříček nejvhodnějších krmiv.
|
|
|
Způsoby a důsledky některých neurochirurgických zákroků v animálním modelu a v humánní klinice. Pinealektomie a intracerebroventrikulární aplikace.
Řezáčová, Lenka ; Tichý, Michal (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Přibáň, Vladimír (oponent)
Klinické chirurgické techniky pinealektomie a intracerebroventrikulární (i.c.v.) kanylace jsou stále v indikovaných případech v klinice používány. Ve výzkumu je snaha klasické chirurgické techniky nahrazovat jinými způsoby. Tyto nejrůznější nové modely však často neodrážejí komplexitu funkcí probíhajících v živém organizmu jako celku. V práci je ukázáno, že tyto chirurgické techniky by měly být i nadále součástí biomedicínského výzkumu, neboť stále přinášejí potřebné nové informace. V experimentu může sloužit technika pinealektomie jako model resekce či deplece (odstranění přirozené sekrece hormonu), zatímco i.c.v. aplikace účinné látky do mozkových komor naopak jako model adice či substituce. Experimentální část práce je rozdělena do 4 okruhů: A) pinealektomie - animální modely, B) pinealektomie - v experimentu, C) pinealektomie - v klinické praxi a D) intracerebroventrikulární aplikace - v experimentu. V práci je podrobně popsána chirurgická technika a diskutovány možné důsledky provedené pinealektomie u 6 druhů zvířat (a jejich porovnání) a u člověka. Součástí je i provedený experiment s pinealektomií u potkana a klinická studie u pacientů s pineální cystou a následnou pinealektomií. Práce dále obsahuje podrobný popis techniky i.c.v. aplikace, kanylace cév a telemetrického měření funkčních...
|
|
|
Sledování mateřského chování samic u morčat
HOSPŮDKOVÁ, Hana
Cílem této práce bylo zjistit a vyhodnotit péči matky o mláďata morčat v průběhu 24 hodin. Byly sledovány dvě skupiny krátkosrstých morčat plemene hladké. Skupiny byly složené vždy ze tří samic stejného věku, přičemž některé měly mláďata. Jedinci byli v chovatelském zařízení natáčeni kamerou. Zhotovené videozáznamy byly následně vyhodnoceny za pomocí etogramů a následného slovního popisu chování matky při péči o svá mláďata. Zápis různých druhů chování do předem připravených etogramů probíhal po dobu 24 hodin, a to v intervalu jedné minuty. Jednalo se o sledování kojení mláďat, péče o srst mláďat, vlastní krmení a napájení, pohybu, péče o svou vlastní srst, odpočinku (včetně spánku), nezájmu o mláďata a v jednom případě i o zájem matky o uhynulé mládě. Dohromady proběhlo sledování tří matek ve dvou ustálených skupinách, přičemž v první skupině byla matka (s mláďaty) a dvě samice navíc a ve druhé skupině byly dvě matky (s mláďaty) a jednou samicí navíc. Morčata patří mezi živočišné druhy, které se o své potomky starají hned od jejich narození. Po celou dobu sledování nebylo zaznamenáno žádné výrazné odhánění mláďat. Do doby před odstavem se matka o mláďata starala, a to kojením a péčí o jejich srst. I tak bylo zjištěno, že nejvíce se morčata věnovala vlastnímu odpočinku, který jim zabral průměrně okolo poloviny dne, tedy 768 minut (54 %). Kojení mláďat tvořilo v průměru 170 minut (12 %), při posledním pozorování tato péče ustala. Péči o srst mláďat, která také u posledního pozorování ustala, se samice věnovaly 15 minut (1 %). Čas strávený vlastním krmením a napájením představoval 122 minut (9 %). Pohybu po kleci samice věnovaly v průměru 306 minut (21 %). Péči o svou vlastní srst se samice věnovaly 36 minut (2 %). Odhánění mláďat tvořilo v průměru 12 minut (1 %).
|
|
|
Reprodukční parametry u zájmových morčat
KRHOUNOVÁ, Gabriela
Cílem této bakalářské práce bylo sledování a vyhodnocení zabřezávání samic, jako hlavního reprodukčního ukazatele a počtu mláďat ve vrhu v zájmovém chovu morčat. Celkem bylo vyhodnoceno 50 vrhů a následně srovnané výsledky s literaturou. Sledoval se datum přidání samce do skupiny samic, následný datum porodu jednotlivých samic a velikost vrhu a z těchto dat bylo vypočteno, na kolikátou říji samice zabřezly. Tyto výsledky byly zpracovány pomocí tabulek a grafů. Výsledky zabřezávání samic dopadly velice různorodě, nejvíce samic zabřezlo hned na první říji a to 56%, naopak nejméně samic zabřezlo až na šesté říji a to pouze 2%. Na druhé říji zabřezlo 22%, na třetí 8% a na páté 12%. Výjimkou byla čtvrtá říje, kdy nezabřezla žádná ze samic. Počty mláďat ve vrhu se také velice lišily, samice porodily od 1 do 6 mláďat. 8% samic z celkových 50 sledovaných porodily pouze jedno mládě, dvě mláďata porodilo 20% a 3 mláďata mělo 26% samic. Nejčastější počet mláďat mělo 30% samic a to 4, 14% samic mělo 5 mláďat a největší vrh, který čítal 6 mláďat, porodila pouze 2%.
|
|
|
Molekulární typizace izolátů z komplexu Arthroderma benhamiae, původce epidemické zoonotické dermatofytózy v Evropě
Čmoková, Adéla ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Hrabák, Jaroslav (oponent)
Před několika lety byl druh Arthroderma benhamiae mezi klinickými mykology téměř neznámý, přesto dnes působí v České republice kolem 40 % dermatofytických infekcí přenesených ze zvířat na člověka. Rezervoárem druhu jsou především morčata a další hlodavci. Podobná situace je i v dalších státech střední a západní Evropy. Příčina výrazného nárůstu v incidenci infekcí zatím nebyla zjištěna, stejně jako nebyly navrženy dostatečně variabilní molekulární markery, které by tuto příčinu pomohly odhalit. Pro potřeby studie byly vybrány izoláty (n=268) z případů lidských i zvířecích dermatofytóz z ČR, Německa, Belgie, Švýcarska, Itálie, Japonska a USA. K odhalení vnitrodruhové variability bylo navrženo deset variabilních mikrosatelitních markerů a byla provedena sekvenční analýza dvou genetických lokusů (oblast ITS rDNA a gen gpdh). Studován byl také fenotyp kmenů na úrovni mikro- a makromorfologie, a růstové parametry kmenů při několika teplotách a na několika kultivačních médiích. Určeny byly i párovací typy jednotlivých izolátů a provedeny křížící pokusy mezi geneticky příbuznými i vzdálenými kmeny. Sekvenční analýza odhalila celkem 6 různých genotypů (SG1-SG6) mezi kmeny druhu A. benhamiae, většina (99%) kmenů patřila do 3 hlavních subpopulací: americko-evropské (SG1), evropské (SG2) a evropsko-japonské...
|
|
|
Animální modely sporadické formy Alzheimerovy nemoci
Popelíková, Anna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Alzheimerova choroba je závažným neurodegenerativním onemocněním postihujícím osoby ve vyšším věku, jehož incidence v populaci rok od roku rapidně narůstá. Dosud však neexistuje žádná účinná léčba a přesný mechanismus patogeneze rovněž zůstává neobjasněn (vyjma identifikace genetických příčin malého procenta případů). Zároveň zatím není ve výzkumu k dispozici vhodný animální model této choroby. Tato rešerše poskytuje shrnutí doposud používaných i teprve nedávno představených netransgenních modelů, jejich charakteristiku a příklady praktického uplatnění. Jsou zde zahrnuty jak hlodavčí modely generované především vnějšími zásahy do homeostázy mozkové tkáně pokusných zvířat, tak i druhy obratlovců, u nichž byl zdokumentován spontánní vznik Alzheimerově chorobě podobných patologií: tzv. "přirozené modely". Tento přehled by tak mohl umožnit lepší orientaci v dosavadním vývoji výzkumu této nemoci.
|
|
|
Popisné sledování sociálního chování skupin morčat
TŮMOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit a vyhodnotit sociální interakce a aktivity morčat (Cavia aperea var. porcellus) v průběhu 24 hodin. Bylo sledováno 5 skupin krátkosrstých morčat plemene hladké s různou skladbou věku. Morčata byla natáčena kamerou, následně byly zhotovené videozáznamy vyhodnoceny za pomoci etogramů a slovního popisu sociálního chování jednotlivých jedinců. Zápis činností do předem připraveného etogramu probíhal v intervalu 1 minuty po dobu 24 hodin. Jednalo se o příjem krmiva, odpočinek (včetně spánku), pohyb a komfortní chování. Celkem proběhlo pozorování osmnácti morčat v pěti skupinách. Morčata jsou nekonfliktní zvířata, tvoří stálé a dobře fungující skupiny. Nebyla zaznamenána žádná výrazná agrese, výjimkou byly pouze drobné konflikty způsobené věkovým rozdílem, spory kvůli potravě nebo vzájemnému vyrušování při spánku. Dominantní byly starší samice, které si držely své místo u krmení. Bylo zjištěno, že nejvíce se morčata věnovala odpočinku, který jim zabral průměrně polovinu dne (726 minut). Příjem krmiva činil 590 minut, tedy 41 %. Pohyb tvořil 84 minut (6 %), výrazně aktivnější byli mladší jedinci a samec, který byl v chovném zařízení se dvěma samicemi. Komfortní chování bylo prováděno 41 minut (3 %), jedinci o sebe pečovali i navzájem.
|
|
|
Vliv saturace krmné dávky vitamínem C na zdraví, růst a reprodukci u vybraných modelových druhů zvířat
TEJML, Petr
Cílem diplomové práce je posoudit vliv vitamínu C na hmotnost, zdravotní a reprodukční ukazatele u vybraného druhu hlodavců. Jako modelové zvíře bylo zvoleno morče domácí (Cavia aperea v. porcellus), které je známé z hlediska své vysoké citlivosti na nedostatek vitamínu C v krmné dávce. Morče si není samo schopno vytvářet vitamín C ve vlastním těle a stejně jako například člověk je odkázáno na jeho přísun v potravě. Vitamín C je znám svým širokým spektrem působnosti a jeho nedostatek či úplná absence v organismu morčete vyvolává značné potíže. Morčata ve sledovaném zájmovém chovu byla rozdělena do několika skupin podobného složení a o stejném počtu jedinců. Čtyřem skupinám byl přidáván vitamín C a čtyři skupiny byly závislé pouze na jeho přísunu z potravy, která byla dostupná v daném ročním období. Sledování proběhlo v roce 2005 a 2007. Všechna morčata byla během pokusu každé tři dny vážena. Hmotnostní, zdravotní a reprodukční ukazatele byly sledovány po celou dobu pokusu. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že vitamín C hraje v životě morčat velmi důležitou roli. Morčata, která si nedokáží sama vitamín C vytvořit metabolickými přeměnami, jsou plně odkázána na jeho přísun z krmiva. Pokud tedy není v krmné dávce morčete dostatečný obsah vitamínu C, je nezbytné jeho podávání uměle. Vědeckých poznatků a literárních odborných zdrojů zabývajících se chovem morčat není mnoho, proto by tato práce mohla být přínosem pro chovatele i výzkum.
|
host ::
RSS.